1. Můžete mi říct něco více o divadle MALÉhRY?   

Divadlo MALÉhRY je autorské divadlo tři hereček na volné noze. Daniely a Nikoly Zbytovské a Barbory Seidlové. Zabýváme se autorskou tvorbou inscenací jak pro děti, tak i dospělé diváky. Zázemí máme v Brně, v Divadle Bolka Polívky, ale především hostujeme a kočujeme po celé naší vlasti. Naše inscenace čerpají z příběhů současných lidí. Většinou si vystačíme v naší tříčlenné sestavě, ovšem občas přizveme ke spolupráci i mužské herecké protějšky.Začaly jsme i s menšími scénickými pořady pod názvem “Čtení ke kafi”, nebo “Zápisky z cest”. Což je vlastně autorské čtení zamyšlení, fejetonů a příběhů, doplněné projekcemi ilustrací a animací současných brněnských výtvarnic – komiksy Venduly Chalánkové a animacemi Dity Stuchlíkové. Pro děti kromě inscenací určených do klasických divadelních prostředí, pořádáme i literární salony – což je čtení pohádek, doplněné projekcí lehce rozpohybovaných obrázků Karolíny Strykové.

2. Jak vznikl nápad na knihu Pejskové a od koho?    

 Kniha Pejskové je třetí v pořadí. U první knihy “ Jak na příšery” byl spouštěčem sen. Báře se zdálo, že vzduchem létají naše knihy a ráno se rozhodla, že ačkoliv o vydávání knih nemáme ani potuchy, vydáme ji na vlastní pěst! Vzhledem k tomu, že jsme si nepřipouštěly žádná úskalí, což je pozitivní nastavení, kterému se říká “ štěstí začátečníka”, přicházely nám do cesty neuvěřitelné okolnosti a lidé, díky kterým se nám podařilo knihu vydat. S další knihou “ Pohádky a Maléhry (jíž předcházelo televizní zpracování v rámci Čtení do Ouška na ČT Déčku – opět s ilustracemi Karolíny Strykové) jsme se už spojily s vydavatelstvím POP-PAP a u téhle krásné spolupráce s nakladatelkou Marcelou Vostřelovou už zůstaly. Pejskové tedy vznikly vcelku hladce. Knize opět předcházelo rozhlasové zpracování, ale tentokrát jsme do našeho “knižně – vydavatelského” týmu, který tvoříme my tři, Marcela Vostřelová a grafička Tereza Šmídová oslovily novou tvář – výtvarnici a ilustrátorku Ditu Stuchlíkovou.

3. Co je jejím obsahem?    

  “Pejskové” jsou o záměně pejsků a dětí. Co se všechno může přihodit, když se z malé Klárky stane bernardýn Azor a začne nosit ve školní aktovce soudek s rumem nebo z rošťáků Vaška a Vojty jezevčík Mates a srnčí ratlík Aluša. V tělech pejsků si některé děti zažijí velká dobrodružství a třeba si i splní sen. Jedna malá holka snila o tom, že by chtěla vystupovat v cirkuse, což se jí v těle bílé pudlice Týny podařilo. Děti sice záviděly pejskům, že se mohou celý den klidně povalovat v pelechu a ony musí do školy, ale v kůži domácího mazlíčka pochopily, že i psí život má svá úskalí.  A pejskům, kteří si tolik stěžovali na svůj psí život, dojde, že to v tělech dětí není zase tak velká legrace, zvlášť když musí každý den do školy, kde je štěkání, honění a kousání zakázané. Je to vlastně téma mnohých z nás. Toužíme být někým jiným, a přitom si vůbec neuvědomujeme, jak velký dar je být a zůstat sám sebou.

4. Pro koho je určená?                                                                                    

Je určená pro děti od 4 let i pro jejich rodiče, kteří jim z knihy budou předčítat. Díky spoustě barevných ilustrací, stránkám ke hraní a vylupovacím kartonovým pejskům na deskách knihy se pobaví i menší děti, pro které je text ještě příliš složitý.                                      

5. Kdo je autorkou ilustrací, jak jste se našly?                            

Bylo to osudové.  Seděly jsme v létě na chalupě a hledaly ilustrátora. Kája Stryková, naše kamarádka a skvělá výtvarnice byla totiž plně zaneprázdněná realizací vlastní tvorby, a tak jsme hledaly a hledaly…shlédly jsme spoustu webových stránek začínajících mladých ilustrátorů, ale nic nás neoslovilo. Tak jsme zaklaply IPad, strčily ho do baťůžku a šly lesem do hospody na limonádu, pivo a čaj. Když jsme usedly ke stolu a vytáhly přístroj na stůl, otevřel se sám na ilustracích Dity Suchlíkové. Jednohlasně jsme vykřikly: “To je ono” a bylo to! Když dáte zázrakům prostor a nestojíte jim za krkem, jdete třeba na kafe, nebo na pivo, ony se jednoduše dějí.

6. Máte nějakou zajímavost z procesu přípravy knihy?     

  Neustálé “náhody”, které se děly naprosto neřízeně. Naše knihy vznikají díky podpoře sponzorů, firem a kamarádů, kteří nezištně přispějí, aby podpořili tvorbu pro děti, nebo jen tak, aby podpořili jakoukoliv naši tvorbu. Jedním ze zázraků je Petr Lacina z firmy Europapier. Umožnil nám totiž vydávat knihu na nádherném papíře. Díky dalším obětavým dárcům jsme nemusely šetřit na ilustracích, barevnosti, výrobě desek s náročnými výseky, krásné odkryté vazbě s barevnými nitěmi a mohly dětem nabídnout knihu se spoustou barevných ilustrací a bez kompromisů. Tentokrát nám ale bylo hloupé oslovit známého, který na minulou knihu přispěl podstatnou částkou. Rozhodly jsme se ho s prosbou o další sponzorský dar nekontaktovat. Za pár dní však přišel e-mail. Jeho děti sledovaly televizní pohádky, které jsme četly na ČT déčku a v jedné z nich vystupoval jejich tatínek (použily jsme totiž jeho příběh z dětství jako námět jednoho z pohádkových příběhů). Podle jeho slov ho to úplně vzalo, a tak nám hned napsal a tázal se, zdali něco nepotřebujeme…ano, potřebovaly jsme!

7.  Jaké bylo „zadání“ ilustrací?

Zadání bylo poměrně volné. Většinu ilustrací jsem vymýšlela sama s pomocí textu, ve kterém jsem hledala nejvhodnější scény pro ilustrace. Některé poté vznikaly ze vzájemné komunikace celého tvůrčího týmů především grafičky Terky a Marcelky z POP - PAP. 

8.  Kdo pracoval na grafické úpravě knihy, povězte něco více?

Tereza Šmídová, skvělá grafická designérka, se kterou jsme spolupracovali i na předchozích knihách. Dokáže krásně sladit text, obrázky a posunout knihu zase o kus dál, aby se dětem dobře četla, ale zároveň měla vysokou výtvarnou úroveň.

9. Na jakém papíru byla kniha tištěna a proč jste si jej vybrali?

PERGRAPHICA® Natural Rough, Je to nádherný papír se skvělými vlastnostmi, který se nám osvědčil již u předchozí knihy "Pohádky a MALÉhRY".