Cílem udržitelného lesnictví je zachovat a vytvořit nové zdravé a stabilní ekosystémy, které budou plnit ekologické, ekonomické a sociální funkce, jež společnost vyžaduje. Udržitelné hospodaření s lesy probíhá na základě šetření výsledků lesnické typologie, které identifikuje  stav, funkce a přírodní podmínky konkrétního lesa. Jsou stanoveny strategické cíle, které jsou naplňovány.:

• Zachovat les jako trvale obnovitelný přírodní zdroj pro budoucí generace
• Obnovovat a udržovat stabilitu lesních ekosystémů
• Aby odborné obhospodařování a využívaní lesů se uplatňovalo ve všech lesích tak, že jejich produkční schopnost, stabilita, biodiverzita a regenerační kapacita zůstanou trvale zabezpečeny

Celý proces je dlouhodobý a vyžaduje změnu mnohých lesnických přístupů k obhospodařování lesů. S udržitelným lesnictvím je spojena certifikace, při které nezávislý certifikační orgán posoudí, jestli les splňuje kritéria trvale udržitelného lesnictví definována certifikačním schématem. Velké množství našich produktů je certifikováno. Více o těchto certifikacích čtěte zde.

Abychom získali primární celulózové vlákno, které je potřeba na výrobu papíru, je potřeba nejdříve rozštěpit samotné masivní dřevo na jednotlivá celulózová vlákna. V Čechách je hlavní surovinou na výrobu buničiny jehličnaté dřevo. Různé druhy papíru jsou vyrobené z odlišných druhů buničiny.

Rozlišujeme mechanický a chemický způsob výroby buničiny. Při mechanickém broušení vzniká vláknina, která obsahuje všechny složky dřeva – celulózu, lignin, hemicelulózu a ostatní. Říkáme jí dřevovina. Papír vyrobený z dřevoviny je sice méně kvalitní (nažloutlý), ale velmi pevný. Dřevovina je surovinou pro výrobu mezi lepenek, kartonů a balicích papírů. Chemická cesta zpracování dřeva představuje vaření štěpků v roztoku chemikálií, výsledným produktem jsou téměř čistá celulózová vlákna – buničina. Ještě můžeme rozlišit dva způsoby chemického zpracování dřeva a to sulfitový způsob, kdy získáme méně pevnější papír, který není vhodný na výrobu obalových papírů. A sulfátový způsob, kdy se při vaření dřeva používá varný louh.

Při chemickém zpracování dřeva celulózka využívá "zelenou energii" z obnovitelných surovin. Tím pádem je nezávislá na dodávkách energie z vnějších zdrojů. Vyrábí energii jak pro vlastní spotřebu, tak i pro externí spotřebitele.

Důraz ke kladen na čištění odpadních vod, které probíhá ve dvou fázích. V první fázi se odstraní vláknité kaly. Druhá fáze je biologické čištění, kdy jsou odbourávány rozpuštěné chemické látky. Primární i biologické kaly se zahustí a mohou se využít v zemědělství, v cihelnách při pálení cihel nebo jako biopalivo v kůrovém fluidním kotli celulózky.

Papírový průmysl je jedním z největších výrobců obnovitelné energie a energie založené na biomase. Vedlejší produkty z výroby buničiny a z procesu výroby papíru jsou používány k výrobě CO2 neutrální energie ve vysoce účinných teplárnách a elektrárnách, které bývají plně integrované s papírnou. V rámci naší skupiny Heinzel Group pracujeme na snižování užití zemního plynu a vytváření elektřiny z obnovitelných zdrojů. Příkladem jsou investice do bioplynových stanic, dále do hydroelektráren a solárních panelů. Dali jsme si závazek, že budeme CO2 neutrální do roku 2050. Více o našich strategických vizích v oblasti ekologie čtěte zde.

K výrobě papíru potřebujeme základní zdroje, kterými je voda, celulózová vlákna a energie. Celulózová vlákna získáváme z udržitelně obhospodařovaných lesů., vodu pak z řek a jezer. Značnou část energie na výrobu papíru získáváme jako vedlejší produkt při výrobě buničiny a papíru. Papírny také vytvářejí pracovní místa v oblastech, kde působí a přebytky energie poskytují komunitě. To vše činí papírenský průmysl šetrným k životnímu prostředí.

Tyto fáze výroby papíru jsou neméně důležité, protože můžou ovlivnit, jak snadno lze produkt po použití recyklovat. Možnost recyklace papíru může snížit používání inkoustů na vodní bázi či rozsáhlé použití fóliového tisku a laminátů

Předposlední fáze cyklu výroby papíru. Odpovědnost zde leží na nás, koncových uživatelích. Při sběru a třídění papíru se separují další cenné recyklovatelné materiály, jako je sklo, kovy a plasty.

Recyklace je téměř 2 tisíce let starou papírenskou tradicí a ruční i strojní papíry se jinak, než na základě recyklačního získávání celulózového vlákna ze starých hadrů (a třeba i lan, plachet a provazů) a již použitého odpadového papíru, nedělaly až do roku 1850, než bylo vynalezeno získávání celulózových vláken ze dřeva. V Čechách ročně vytřídí každý obyvatel zhruba 14 kilogramů papíru, což je ročně více než 147 000 tisíc tun. 

 Výrobků na bázi zpracování (recyklace) sběrových papírů je vyráběno celosvětově zhruba něco málo přes polovinu z celkové produkce papírů, kartonů a lepenek, podle tradice a technologických možností v daných zemích. Jako recyklované jsou vyráběny především obalové a balicí papíry, hlavně pak suroviny na výrobu vlnitých lepenek. Těchto recyklovaných papírenských produktů je zdaleka největší podíl, ale na bázi recyklace mohou být vyráběny i hygienické papíry (nejenom toaletní papír, ale i ubrousky, utěrky, kapesníčky, ručníky, jednorázová prostěradla a dětské a dámské hygienické potřeby) a pak také i některé druhy grafických (tiskových a psacích) papírů.

Recyklované papíry mohou být obecně vyráběny v plošných hmotnostech od cca 20 g/m² (hygiena), přes třeba novinový papír (charakteristicky 45 g/m²), suroviny na vlnité lepenky (100-170 g/m²) až po ty nejtlustější lepenky o plošné hmotnosti i přes 1000 g/m². Znovu papírensky recyklovat lze prakticky všechny papíry, kartony a lepenky, kromě zcela zřejmých výjimek, jako je cigaretový papír, toaletní papír, střešní asfaltové lepenky, vzorové papíry zalaminované na povrchu nábytkových a kuchyňských desek, tapety a recyklovat by se neměly vlastně ani všechny znečištěné a mastné papíry. Násobnost recyklace (třeba 5x nebo 7x, ale udává se někdy i třeba 20 x), není nijak stanovena, vychází prostě z toho, že při opakovaném papírenském využití se celulózové vlákno podle účelu zpracování dále stále krátí (mele), až posléze přestane být vláknem a po rozvláknění sběrového papíru ve vodě proteče skrz papírenské síto do odpadních vod.

Pokud chceme sběrový papír znovu použít na výrobu papíru, musíme ho zbavit inkoustu. Během tohoto procesu se používají chemikálie a určité množství energie a vody, které papír vyčistí od inkoustu, plniv a potahu papíru. Jako vedlejší produkt celého procesu vzniká palivo, které lze použít na výrobu energie při výrobě nového papíru.  Někdy lze odstraněná plniva a potahy znovu použít v cementářském a stavebním průmyslu nebo v samotném procesu výroby papíru. Protože se při odstraňování tiskařské barvy ztrácejí některá celulózová vlákna, je pak potřeba použít nová vlákna.